Mléko je základní potravou mláďat všech savců a po jejich narození jediným zdrojem jejich výživy. Mláďata sají mléko z mateřských mléčných žláz (tzv. cecíků). Mateřské mléko poskytuje všechny potřebné organické živiny pro zdárný růst a vývin mláděte a je zdrojem vody. Obsahuje i řadu minerálních látek (vápník, fosfor, mangan aj.) a vitaminy. Mateřské mléko produkované v prvních dnech laktace pod vlivem hormonů rodičky označujeme jako tzv. mlezivo (= kolostrum). Ve srovnání s mlékem v pozdějším období kojení má mlezivo poněkud jiné složení, je mimořádně výživné. Vyznačuje se především vyšším obsahem bílkovin, minerálních látek a vitamínů. V prvních dnech a týdnech života tak mláďata získavájí jeho prostřednictvím řadu látek, které významě podporují správnou funkci imunitního systému. Teprve, když mládě vypije mlezivo, produkuje se vlastní řídké mléko. Mléko se skládá především z vody. Podle druhu savce je v něm obsaženo určité množství tuku, bílkovin, cukrů, vitaminů, minerálů a různé druhově specifické imunitní látky. Mléka se dělí podle podílu mléčné bílkoviny na kaseinová (kravské, kozí, ovčí, aj.) a albuminová (koňské, prasečí, mleziva, aj.). Obsah tuku, bílkovin a mléčného cukru se u jednotlivých druhů liší. Doba kojení je rozdílně dlouhá a závisí na druhu. Např. novorození čepcolové (Cystophora cristata) jsou odstaveni po 4 dnech (jejich mléko obsahuje 80 % tuků a mláďata přibírají deně až 5 kg). Naopak samice šimpanze (Pan troglodytes) kojí mládě až tři roky. Ke změnám ve složení mateřského mléka dochází i v průběhu kojení. Po období laktace zaniká produkce mléka odstavením mláděte. Někdy se mohou vyskytnout i kapičky mléka u novorozených mláďat, která jsou ještě ovlivněna hormonální reakcí matčina těla před porodem. U samečku pak produkce navždy zaniká. Pouze samci malajského druhu kaloně hnědého (Dyacopterus spadiceus) produkují jako otcové mateřské mléko. Také kozlové mohou produkovat mléko. Když se jim dostatečně dlouho masírují bradavky, naroste jim vemínko. Přesto si zachovávají své samčí reprodukční schopnosti. Pití mléka domácích zvířat (krávy, ovce, kozy), pro nás tak běžné, je v jiných kulturách (např. Asie) považováno za odporné, neboť jde o produkty zvířecích žláz.
(Marek Bryl & Tomáš Matyáštík, www.savci.upol.cz)
druh voda tuk bílkoviny cukr popel
klokan benetův 87,0 4,6 4 4,5 0,77
klokan rudý 88,0 4,0 3,9 4,7 0,75
klokan dlouhoocasý 0,9
klokan horský
opossum 7,0 4,8
kusu liščí 87,6 1,3-6,1 5,9-9,2 3-3,4 1,04-1,28
tana sp. 73,1 25,0 0,4 1,5
komba spp. 91,5-81,8 2,8-6,5 4,2-6,6 1,5-5,1
kotul 85,6 4,1 3,4 6,4 Ca 0,5
kotul veverovitý 1,0
šimpanz 3,7
Makak rhesus 87,8 3,9 2,1 5,9 0,26
kočkodan 82,4 4,0 3 10,2 Ca 0,4
pavián pláštíkový 85,9 4,6 1,5 7,7 0,3
rejsec vodní 20,0
myš domácí 73,1 12,1 9 3,2 1,5
křeček zlatý 72,6 12,6 9 3,4 1,4
dikobraz obecný 71,2 13,2 12,4 1,8 2,3
králík domácí 69,5 10,4 15,5 1,95 2,56
pes domácí 75,5-78,8 8,5-11,8 6,8-12,2 1,3-4,09 0,8-1,08
psík mývalovitý 80,81 3,51 8,03 6,63 1,02
šakal 78 10,5 10 3 1,2
vlk obecný 76 9,6 9,2 3,4 1,2
liška obecná 81,8 6,3 6,25 4,56 0,96
skunk pruhovaný 71,7 13,8 9,9 3 1,6
lasice 80,23-77,38 3,3-3,6 7,3-7,6 8,2-10,3 0,97-1,12
mýval severní 88 3,9 4 4,7 0,75
baribal 42,5
vydra říční 62 24 11 0,1 0,75
puma 65 18,6 12 3,9 1
rys ostrovid 81,5 6,2 10,2 4,5 0,75
kočka domácí 82,4 4,9 7,2 4,9 0,65
pekari 83,36 4,8 6 5,2 0,64
člověk 87 3,8-4,8 1,3-1,5 6,4-6,5 0,2-0,3
tur domácí 87,5 3,8 3,3 4,7 0,8
(mlezivo) 73 8,4 14 3,6 1,4
ovce domácí 78-82 7,2-10,6 5,4-7,1 3,4-4,5 0,9
koza domácí 86,8 4-4,5 3,8 4,6 0,8
prase domácí 79,5-83 3,9-9,5 5,3-7,3 3,1-6 1,1
kůň domácí 88,9 1,9 2,5 6,2 0,5
velbloud
čepcol 40 60
plejtvák obrovský 57,1
Pozn.: Složení mléka savců v % (zdroje: Kořínek 2000, Miersch 2001)
